Ondřej Přibyl: Katalogizační práce (Výňatky z katalogu Antonína Přibyla)
21. 3. – 8. 4. 2005
kurátor: Gabriela Kotiková

 

Práce Ondřeje Přibyla je ve fotografii pevně zakotvená, jeho pojetí je profesionální, stojí na přesnosti a věcnosti fotografického vidění. Oproti jeho starším, často aranžovaným prácím, které pracovaly s lidským faktorem a dotýkaly se spíš problémů mezilidské komunikace, se v posledních letech vyhranil autorův zájem o dokumentaci určitého společenského/ krajinářského fenoménu. V těchto souborech fotografie není prostředkem k mystifikaci ani manipulaci reality, jejíž výsek rámuje. Přibyl skutečnost nezastírá, spíš ji ve svém důsledném pojetí "zpřesňuje", byť měla zachycovat skutečnost, která je sama o sobě absurdní.

Katalogizační práce (Výňatky z katalogu Antonína Přibyla) patří k tomu nejrafinovanějšímu, co kdy Ondřej vytvořil. V souboru, ve kterém autor metodou katalogizace pečlivě dokumentuje pozůstalost vlastního dědečka, dostává jeho důsledný přístup novou kvalitu. Protíná se tu chladnokrevná ironie s ryze osobním zaujetím. Ondřej se podivuje práci svého dědečka, "vyrovnává se s ní". Pečlivost, s jakou jsou dědečkovy obskurní, podivně nevkusné objekty dovedeny do konečné "dokonalosti", bere dech. Ondřej preciznost a tvůrčí záběr práce svého dědečka respektuje a jako aktivní chatař na rodinnou tradici navazuje po svém.

Jestliže jsou Přibylovy soubory Vodáren (2003) nebo Pistolníků (majitelů zbraní) vyčerpávající sondou určité situace nebo zneklidňujícího civilizačního fenoménu, která vzniká disciplinovanou a přímočarou tvůrčí metodou, pak nás o to víc překvapí odvrácená strana autorova života: Ondřej Přibyl je skupinový hráč, aktivista tvůrčí formace kunstWerk! Terénní programy realizují kW z velké části v přírodě, v okolí rodinné chaty, kde také žil a tvořil A. Přibyl. Stanoviska kW vycházejí z občanské nespokojenosti nad všeobecnou nivelizací globálních hodnot a zároveň tak tvůrčím způsobem (např. raketové testy aj.) rehabilitují stereotyp víkendové relaxace. Přibylovu autorskou pozici lze chápat ve dvou základních rovinách: úhel pohledu odpovídající zvolenému tématu a jemu adekvátní metoda: co dělá, dělá dobře, dotahuje.

Mariana Serranová

Centrum pro současné umění Praha, o. p. s. | www.fcca.cz | info@fcca.cz | CSU Praha: Zásady zpracování osobních údajů