Miroslav Hašek: Hranice možností
13. 6. – 4. 7. 2012
vernisáž 12. 6. v 18:00

 

Miroslav Hašek (*1988) studuje v ateliéru Digitální média Fakulty umění a designu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Vystudoval také Katedru výtvarné kultury Pedagogické fakulty UJEP. Ve svých dílech se nejčastěji zabývá zkoumáním příběhu. Využívá k tomu různá média – fotografii, kresbu, video. Například zastavený čas, zmrazený příběh, zpracoval formou instalace zavěšeného „ztuhlého“ prádla povlávajícího ve větru. V manipulovaných barevných fotografiích zase vytvářel příběhy o vlastní identitě. Prostřednictvím kreseb nebo drobných objektů popisuje kulisy příběhů a drobné rekvizity, které ho inspirují k rozvíjení dalších rovin.

Možnost zaznamenat příběh celistvě a zpracovat jej komplexněji užitím různých prostředků představuje pro Miroslava Haška práce s videem. V prvních drobných etudách si všímá obyčejných činností své babičky, u které vyrůstal. Mnohdy na první pohled absurdně vypadající činnosti zaznamenává s pokorným odstupem, s důrazem na vizuální pravdivost a strohost scény. V jeho zorném poli pak tyto banální úkony přestávají být nedůležitými, ale získávají nesmrtelnou auru rituálu. V dalších videích se zaobírá problémem překážky nebo omezení. Osoba na záznamu se umanutě snaží překonat svůj handicap a Haškův pohled je stejně umanutě dojatý touto schopností. Protože žádný příběh pro něj není nedůležitý. Etudy s omezením navíc rozpracovávají volněji symboliku dětských her a hříček typu „Dělej jako že nemáš ruce nebo nohy“. Nakolik jsou tato hraná omezení přípravou na skutečná omezení, která nás v průběhu života čekají, je pro autora opět neuzavřené pole působnosti.

V nejnovější práci pokračuje v prozkoumávání metod vyprávění a jejich působení na vyznění celého díla. Motiv neukončenosti nebo nazírání na situaci z různých úrovní vypovídá o obtížnosti interpretace vztahů, okolního světa, ale také umění obecně. Důraz je kladen na perfektní zpracování scény ve vizuálním působení – Hašek si naprosto přesně volí prostředí, úhel pohledu, rychlost záznamu, barevnost. Podobně postupuje při volbě herců/neherců – typově výrazných osobností. Linie vyprávěného jednoduchého příběhu o hranicích jednoho vztahu graduje do rozvolněné pointy, která nám předkládá další možnosti vysvětlení. Nová práce navíc poprvé zařazuje do videa mluvený text. Dialogy mezi postavami jsou obdobně nevyhraněné, jsou to leitmotivy dalších dialogů, nadpisy nad další kapitolou. Videopříběh, který Miroslav Hašek divákovi předkládá vypráví o křehkosti, která jde na dřeň, o směšných situacích, které rozpláčou, o nevyslovitelnosti, která je zas a znova formována do slov. 

Eva Mráziková

(autorka pracuje na Katedře dějin a teorie umění Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem)