Pamela Kuťáková: „This Can´t Be the Place But the View Is Nice"

14. 11. - 9. 12. 2018
vernisáž: 13. 12. 2018 od 18 hodin

kurátor: Václav Janoščík

We're only tourists in this life
Only tourists but the view is nice
And we're never gonna go back home
No we're never gonna go back home (all right)

Není to jen hledání domova; písničky Davida Byrne spojuje obecně vztah k prostoru a jeho napětí. Cítím jakýsi pocit dislokace, bytí mimo předem daný prostor a čas.

Jako bych byl předčasně dospělým; jako bych se rozhodoval poprvé, s nejasným plánem, bez přípravy. Pohybuji se mimo rytmus a cítím napětí i zábavu. Stydím se, ale jsem vzrušený.

Home is where I want to be
Pick me up and turn me around
I feel numb, burn with a weak heart
Guess I must be having fun

Právě dnes jsou si pocity štěstí a deprese, napětí a uvolnění, porozumění a lhostejnosti tak blízko. Jako bychom museli být šťastní. Jako by štěstí nebyl klid, ale pohyb; ne bezpečí, ale napětí.

Samotný David Byrne hledá místa a metafory s jistou skromností. Jeho songy sledují pozitivní, ale tak trochu unavené tempo. Pohyb proti domovu; smrt proti lásce; hudba proti tichu.

I'm just an animal looking for a home
And share the same space for a minute or two
And you love me till my heart stops
Love me till I'm dead

Nejde o ty velké a v popmusic otřepané věci, jako domov, láska a smrt. Cítím mnohem víc nejistotu, napětí, jako by každý další pocit byl provizorní, a hlavně, každý domov, jako by byl dočasný.

Home, is where I want to be
But I guess I'm already there
I come home, she lifted up her wings
I guess that this must be the place

Tato dislokace je přitom něco co zažíváme u fotografií. Berou nás na jiná místa (Benjamin), připomínají jiný čas (Barthes). Nebo ještě přesněji vytváří jiný prostor a jiné trvání.

Jako bychom nemohli rozplést vztah mezi tím KDE jsme a CO vidíme. Pohled a obraz nám nejsou vnější, ale naopak nás vždy situují; v prostoru, v historii, ale stejně tak v politice nebo ve vztazích.

I wish I was a camera
I wish I was a postcard
I welcome you to my house
You didn't have to go far

Chtěl bych být fotografií; abych se mohl volně pohybovat, cirkulovat a otevírat další prostory. Moje tělo by bylo vně, nikoli uvnitř. Bylo by totožné s prostorem a pohybem.

Možná jsme si blíž. Můžu ti kdykoli napsat. Můžu sledovat tvůj profil online. Ale každou zprávu, každý rozhovor ihned stíhá nejistota a dočasnost.

We're only tourists in this life
Only tourists but the view is nice
And we're never gonna go back home
No we're never gonna go back home (all right)

Potřebujeme domov. A přeci není kam se vracet. Chceme si rozumět, dělat něco smysluplného, čas od času mít pravdu. A přeci se jen potácíme mezi místy, lidmi a obrazy.

Vím, že toto ještě není domov. Ale rád se dívám [This can't be the place, but the view is nice].

Václav Janoščík


Galerii Jelení podporují MKČRMagistrát hl. m. PrahyStátní fond kultury ČRMČ Praha 7 
Mediální partneři: ArtMapjlbjlt.netUMA: You Make Art

Centrum pro současné umění Praha, o. p. s. | www.fcca.cz | info@fcca.cz | CSU Praha: Zásady zpracování osobních údajů